Prevence násilí na dětech

Děti potřebují vyšší ochranu před týráním

  • Date:25.10.2008
Ministryně Stehlíková dává interview soukromé televizní stanici o situaci týraných dětí
Trestní právo jak procesní, tak hmotné, by mělo reflektovat bezbrannost dítěte a závislost svěřené osoby a poskytnout těmto obětem násilí vyšší právní ochranu.
Zejména týrané děti nejsou schopny přivolat si pomoc, a to nejen pro strach z následků "žalování" na rodiče, ale především protože své rodiče milují a považují týrání za normální chování či zasloužený trest za svoje chyby. Nejčastěji jsou oběťmi týrání děti útlého věku, nejrozšířenější formou fyzického týrání je surové bití, včetně bití předmětem - gumovou hadicí, vodítkem, dále kopání, mlácení hlavou o zeď, pálení cigaretou, svazování, topení, dušení či odpírání jídla. Může jit i o psychické týrání v podobě zastrašování, útoků na sebevědomí a důstojnost dítěte či sexuální zneužívání.
S ohledem na naprostou bezbrannost dítěte a celoživotní následky týrání by trestní sazby v případě týrání svěřené osoby (ve skutkové podstatě trestního činu týrání svěřené osoby) měly být vyšší. Tento trend odráží současný návrh nového trestního zákoníku jen částečně: v případech týrání dítěte o se horní hranice základní sazby se zvýšila z tři na pět let. Trestní sazba by měla být vyšší i v případech zvlášť surového nebo trýznivého týrání nebo týrání po delší dobu a u dalších zvlášť přitěžujících okolností. Příkladem tohoto zvlášť surového týrání může být např. pálení žhavým předmětem, žehličkou, pálení dítěte nad plamenem nebo opakované tlučení týraného dítěte do nezhojených modřin. Návrh nového trestního zákoníku se zvýšením trestů v těchto případech nepočítá a ponechává jejich rozmezí dvou až osmi let, které platí již dnes a nezohledňuje větší zranitelnost a bezmocnost dětských obětí. Proto ministryně Džamila Stehlíková společně s odborníky z Výboru pro práva dítěte navrhuje zvýšení trestní sazby v případě, pokud je dítě týráno zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem. Argumentem pro tento návrh mohou být i tresty v takzvané kuřimské kauze, které se pohybovaly na maximální možné hranici trestných sazeb, přesto v porovnání se zahraničím a dle odborných názorů jsou nízké.

Zpřísnění ochrany dětských obětí krutého zacházení a týrání považují odborníci za vhodné i v rámce trestního práva procesního, aby nedocházelo k sekundární viktimizaci dítěte během vyšetřování a soudního procesu. Děti by měly být zařazeny do skupiny zvláště zranitelných obětí násilných trestných činů. Pozitivní posun tento směrem už byl učiněn: na návrh Výboru pro práva dítěte byl ve sněmovně v druhém čtení schválena vládní novela trestního řádu, která zavádí ochranu soukromí dětských obětí trestných činů. Média by v budoucnu mimo jiného nesměla zveřejňoval jména a obličeje týraných dětí.

Dalším návrhem ministryně Stehlíkové vztahujícím se ke snaze včasného odhalení případů týrání dětí je povinná registrace u lékaře, která bude zohledněna v návrhu Zákona o zdravotních službách. Budoucí matky již v době svého těhotenství budou mít v těhotenském průkazu uvedené jméno a kontakt na pediatra. Potvrzení dětského lékaře o skutečném převzetí novorozeného dítěte s provedením poporodního vyšetření by se mělo stát součástí žádosti o výplatu sociálních dávek vztahujících se k narození dítěte (tzv. porodné a přídavky na děti). Sníží se tak riziko že se dítě po narození vymkne z péče dětského lékaře a nebude možné včas odhalit případné týrání. Právě děti, které nejsou evidované u lékaře a nechodí na pravidelné prohlídky, mohou být rodiči týrány a zneužívány bez možnosti odhalení takového jednání. Někteří rodiče totiž dítě nenahlásí k lékaři a nechodí na prohlídky právě z důvodu týrání. Pokud tyto případy nejsou podchyceny včas, může docházet k těžkým zraněním či dokonce smrti dítěte.

  • Date:25.10.2008